• O akutním zvracení hovoříme v situacích, kdy k němu dochází v průběhu podání či v den podání chemoterapie.
• Pokud se zvracení dostaví 2.–5. den po aplikaci, hovoříme o oddáleném zvracení.
• U některých pacientů může dojít k rozvoji tzv. anticipačního zvracení, které pacient zažívá ještě před podáním samotné chemoterapie. Tento typ „naučeného“ zvracení se častěji vyskytuje u pacientů, kteří zvraceli při předchozím podání cytostatik.

Každý typ nevolnosti a zvracení vyžaduje mírně odlišný přístup léčby.

1. Nejdůležitější je dobrá spolupráce s lékařem, zdravotní sestrou a nutriční terapeutkou. Nevolnosti a zvracení vždy oznamte. Jen tak může lékař nastavit nejvhodnější léčbu nevolnosti.
2. Léky proti nevolnosti užívejte v lékařem předepsaném dávkování. Předejdete tak vzniku většiny potíží.
3. Úprava některých stravovacích návyků může zlepšit snášenlivost jídla. Zkuste jíst častěji menší porce a během jídla nepít.
4. Snažte se vyhnout příliš výrazným pachům a vůním. Mastné, smažené či příliš sladké potraviny jsou tolerovány hůře než dietnější strava. 
5. Vhodnější jsou chlazené potraviny či nápoje. Můžete vyzkoušet cumlat ledové kostky či kyselé bonbony. 
6. Preferujte stolování v dobře větrané místnosti. Dopřejte si na jídlo čas a po jídle odpočívejte.
7. Jezte v sedě, po jídle si hned nelehejte. Pomoci může volné oblečení.
8. V případě potřeby můžete kontaktovat Nutriční ambulanci MOÚ

V současnosti je k dispozici celá škála léků proti nevolnosti a zvracení tzv. antiemetika. Hlavním cílem jejich podání je prevence vzniku nevolnosti a zvracení, proto jsou antiemetika standardní součástí premedikace. Užijete je tedy ještě před aplikací samotné chemoterapie.

O nevolnosti, která se po podání léčby může rozvinout až doma, Vás lékař poučí a předepíše Vám odpovídající léky.

• Setrony (ondansetron, palonosetron, granisetron). Velmi efektivní antiemetika využívaná hlavně u chemoterapeutických režimů s vysokým rizikem rozvoje zvracení. K dispozici je tabletová i nitrožilní forma. Obě formy jsou stejně účinné. 
• Kortikoidy (dexametason). Využívají se jak samostatně, tak především v kombinaci s výše zmíněnými setrony. Svoje místo mají v prevenci i léčbě nevolnosti a zvracení
• Prokinetika (metoklopramid). Léky podporující pohyb žaludku a střev jsou základním antiemetikem u chemoterapeutických režimů s nízkým rizikem rozvoje zvracení.
• NK1 inhibitory (aprepitant, fosaprepitant). Užívají se v kombinaci se setrony a kortikoidy.
• Neuroleptika (olanzapin, haloperidol, tiethylperazin). Jsou k dispozici ve formě tablet, kapek, čípků či injekcí. 

Antiemetika lze samozřejmě dle potřeby a snášenlivosti pacientem kombinovat.

Podle délky trvání rozdělujeme průjem na akutní a chronický:

• Akutní trvá většinou v řádu dní.
• Chronický průjem trvá déle než 3–4 týdny.

1. Klíčový je dostatečný příjem tekutin. Vhodná je voda, nesycené minerálky, slabý černý čaj či rehydratační roztoky dostupné v lékárně. Naopak se vyvarujte alkoholu, kofeinu či perlivým nápojům.
2. Zkuste jíst častěji menší porce. Osvědčená je rýžová kaše, suchary, vařené brambory či banány. Vyloučit byste měli potraviny bohaté na vlákninu, syrovou zeleninu a ovoce, luštěniny a celozrnné pečivo.
3. Je potřeba vyhnout se i smaženým a kořeněným jídlům, uzeninám a sladkostem.
4. Lze zkusit vysadit i mléčné výrobky, které mohou být v průběhu chemoterapie hůře tolerované.

Ojedinělé průjmy se většinou dají zvládnout úpravou diety či volně dostupnými léky proti průjmu.

• Léky zpomalující pohyb střev (loperamid, difenoxylát)
• Léky snižující střevní sekreci (somatostatin, octreotid)
• Střevní adsorbencie – léky na sebe vážicí velké množství toxických látek přímo ve střevě (aktivní uhlí, diosmectit)
• Lokální ošetření konečníku

V případě intenzivních potíží je potřeba zajistit hydrataci a výživu nitrožilní infuzní léčbou.

1. Důležitý je zvýšený příjem tekutin. Zkuste vypít alespoň 2 litry tekutin denně. Vhodná je voda, ale i ovocné šťávy či mléko. 

2. Upřednostněte potraviny bohaté na vlákninu (ovoce včetně kompotů, čerstvá zelenina, celozrnné pečivo, luštěniny, ořechy).

3. Dle Vašich aktuálních možností se zkuste pravidelně hýbat. Zkuste do denního režimu zařadit třeba pravidelné procházky.

4. Pokud pocítíte nucení na stolici, neodkládejte návštěvu toalety. 

5. Naučte se chodit na stolici ve stejnou dobu. Ideální je ráno asi půl hodiny po jídle. Pomoci může i sklenice teplé vody (využijete tzv. gastrokolický reflex, kdy se po jídle zesílí pohyby tlustého střeva).

Využití projímadel vždy konzultujte s Vaším lékařem. Nevhodně zvolený typ léku může potíže s vyprazdňováním ještě zhoršit.

• Projímadla změkčující stolici (laktuloza, sorbitol) - pro jejich správné fungování je nutný zvýšený příjem tekutin.
• Projímadla stimulující pohyb střev, tzv. dráždivá projímadla (list senny, pikosulfát, bicakodyl) -  užívání tohoto typu projímadel konzultujte se svým lékařem.
• Čípky a nálevy (glycerínový čípek, fyziologický nálev). Jejich výhodou je rychlý nástup účinku. Čípky a nálevy lze kombinovat s jinými projímadly.

1. Před zahájením protinádorové léčby absolvujte preventivní zubní prohlídku, včetně potřebných zákroků.

2. Základem prevence vzniku mukozitidy je pečlivá hygiena dutiny ústní. Důsledné čištění zubů měkkým kartáčkem, včetně šetrného používání dentálních nití, by se mělo stát denní rutinou. V případě zvýšení citlivosti lze místo kartáčku použít tampónek či gázu. S výběrem vhodné nedráždivé zubní pasty Vám poradí Váš zubní lékař. 

3. Taktéž je nutná pravidelná péče o zubní náhradu. Pokud se u Vás rozvine bolestivá mukositida, protézu používejte jenom při jídle. 

4. Zvýšený příjem tekutin či výpachy úst např. studeným fyziologickým roztokem Vám pomohou udržovat sliznice vlhké a čisté.

5. Při suchosti sliznic zkuste cumlání kostek ledu, kyselých bonbonů či žvýkačky bez cukru.

6. Volte raději měkkou stravu. Vhodné jsou různé kaše, jogurty, tvaroh, mleté maso, omáčky. Naopak kořeněná, velmi slaná či kyselá jídla mohou sliznici úst zbytečně dráždit. Vyhýbejte se taktéž horkým pokrmům, studená jídla jsou tolerována lépe. Ovoce a zeleninu vždy pečlivě umyjte. 

7. Vyhýbejte se alkoholu a kouření.

8. Pro péči o rty jsou vhodné balzámy nebo jelení lůj.

• Kloktadla s desinfekčním účinkem – roztoky s obsahem chlorhexidinu.
• Gely a pasty tvořící ochranný film na sliznicích (Caphosol, Gelclair).
• Umělé sliny, léky stimulující tvorbu slin.
• Pastilky a spreje s lokálním znecitlivěním.
• Terapie bolesti Léčba bolesti se řídí intenzitou bolesti. Analgetika je vhodné podávát před jídlem, lépe ve formě kapek, při nemožnosti polykat je ideální náplasťová forma.
• Léčba infekcí. Při potvrzené kvasinkové infekci clotimazol, flukonazol, intrakonazol.
• Výživa V případě výraznějšího zhrošení polykání máte k dispizici tzv. sipping, popíjení tekuté výživy. Pokud není možná ani tato forma výživy, přichází na řadu výživa pomocí výživové sondy či výživa aplikována do žíly.