Druhy zhoubných nádorů
Vše, co potřebujete vědět o své nemoci, jejích příznacích, rizikových faktorech jejího vzniku, prevenci, diagnostických a léčebných metodách. Nabízíme edukační materiály k četbě i poslechu.
Nádor jícnu
Zhoubné nádory jícnu se více vyskytují u mužů, nejčastěji mezi 50. a 70. rokem. Ročně je v České republice diagnostikováno kolem 600 až 700 nových onemocnění.
Navštívit stránku diagnózy →Nádor žaludku
Zhoubné nádory žaludku se vyskytují častěji u mužů, nejvyšší výskyt je mezi 70. a 80. rokem. Ročně je v České republice diagnostikováno asi 1400 nových onemocnění. Výskyt nádorů žaludku naštěstí setrvale klesá.
Navštívit stránku diagnózy →Nádor tenkého střeva
Zhoubné nádory tenkého střeva jsou poměrně vzácným onemocněním, jejich výskyt však setrvale roste. Častěji zhoubné nádory tenkého střeva postihují muže. Ročně je v Česku diagnostikováno 250 nových onemocnění.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory tlustého střeva a konečníku
Do roku 2015 byla Česká republika první na světě v počtu výskytů zhoubných nádorů tlustého střeva. V současné době má kolorektální karcinom klesající tendenci, nyní je u nás diagnostikováno 4 a půl tisíce nových onemocnění ročně. Častěji se nádory tlustého střeva vyskytují u mužů.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory jater
Zhoubné nádory jater můžeme dle jejich původu rozdělit na primární a sekundární nádory. Primární vznikající z jaterních buněk (hepatocelulární karcinom – HCC) a nitrojaterních žlučovodů (intrahepatální cholangiokarcinom – ICC), sekundárními nádory jsou jaterní metastázy.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory žlučníku a žlučových cest
Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest vznikají z buněk nitrojaterních žlučovodů (intrahepatální cholangiokarcinom – ICC) a mimojaterních žlučovodů (extrahepatální cholangiokarcinom – ECC) nebo žlučníku. Z 85 - 90 % se jedná o nádory z buněk sliznice (adenokarcinomy).
Navštívit stránku diagnózy →Nádory slinivky břišní
Zhoubné nádory slinivky břišní (pankreatu) patří mezi nejzhoubnější nádorová onemocnění, a to zejména kvůli pozdní diagnostice. Ročně je v České republice diagnostikováno přes 2 000 nádorů slinivky břišní. Nejčastější výskyt je ve věku 60 až 80 let.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory prostaty
Karcinom prostaty je nejčastějším onkologickým onemocnění mužů v České republice. Každý rok onemocní téměř 8 tisíc mužů a výskyt neustále roste. Incidence karcinomu prostaty stoupá s věkem, před 40 rokem se téměř nevyskytuje, naopak mezi 65 a 75 rokem života je výskyt nejvyšší.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory ledvin
Ledviny jsou párové orgány ležící po obou stranách bederní oblasti. Nejčastějším zhoubným nádorem ledviny je adenokarcinom. Četnost výskytu nádoru na jedné a druhé straně je téměř totožná, výjimečně se nachází na obou stranách současně. Ročně je hlášeno přes 3100 nádorů ledvin a výskyt neustále stoupá.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory močových cest
Močové cesty je souhrnný název pro močový měchýř a močovou trubici. Nejčastějším nádorem močových cest je rakovina močového měchýře. Většinou se jedná o nádory vycházející z buněk močového epitelu (urotelu), které mívají často charakter papilárních nádorů, tedy výrůstků vyklenujících se do dutiny močového měchýře.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory varlat
Zhoubné nádory varlat vznikají ze zárodečných (germinálních) buněk varlete. Jsou nejčastějším nádorovým onemocněním mladších mužů ve věku 20 až 40 let. Germinální nádory se podle histologie dělí na seminomy a neseminomy.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory prsu
Zhoubné nádory prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen. Ročně jsou diagnostikovány u více než 7 tisíce žen v Česku. Nejčastější výskyt je po 55. roce života, ale na pozoru musí být také mladší ženy a dokonce i muži.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory vaječníků a vejcovodů
Zhoubné nádory vaječníků představují asi 15 % všech zhoubných nádorů u žen. Ročně onemocní téměř tisíc žen, v posledních letech se výskyt pomalu snižuje. Nádory vaječníků tvoří velmi pestrou skupinu. Nádor může vzniknout z kterékoli buňky vaječníku.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory děložního hrdla (cervixu)
Zhoubné nádory děložního hrdla, neboli děložního čípku (cervixu), vznikají z dlaždicového epitelu sliznice děložního hrdla. Vzniku onemocnění předchází předrakovinné změny označované jako prekancerózy. Dlouhá léta u nás bylo s tímto onemocněním diagnostikováno přes tisíc žen ročně.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory děložního těla
Zhoubné nádory dělohy vycházejí z děložní sliznice, tzv. endometria. Nádory děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů, tvoří přes 40 % všech gynekologických zhoubných nádorů. Ročně onemocní okolo 1 900 žen, většina je věku mezi 55 a 70 rokem.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory zevního genitálu
Zhoubné nádory zevního genitálu (vulvy) se vyskytují převážně ve vyšším věku. Postihují nejčastěji ženy nad 60 let. U žen před menopauzou se onemocnění vyskytuje vzácněji. Příčinou onemocnění mladších žen bývá infekce lidským papilomavirem (HPV).
Navštívit stránku diagnózy →Nádory pochvy
Nádor pochvy (vaginy) patří mezi vzácné gynekologické zhoubné nádory, tvoří pouze 1 % všech gynekologických zhoubných nádorů. Každý rok je v České republice diagnostikováno mezi 50 až 60 ženami s tímto onemocněním. Zhoubné nádory pochvy se vyskytují převážně ve vyšším věku, nejvyšší výskyt je ve věkové skupině 65 až 80 let.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory průdušek a plic
Zhoubné nádory plic se podle svých biologických vlastností a histologické skladby dělí na nádory malobuněčné a nádory nemalobuněčné. Častěji se zhoubné nádory plic vyskytují u mužů, nejvyšší výskyt je mezi 55. a 80. rokem. Ročně je v České republice diagnostikováno kolem 6 a půl tisíce nových onemocnění.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory pleury (maligní mezoteliom)
Zhoubné nádory pleury (maligní mezotheliom) jsou vzácným onemocněním, které bývá poprvé diagnostikováno po 70 roce věku. Ročně je v České republice diagnostikováno méně než 100 nových případů. Hlavním rizikovým faktorem je expozice azbestu. Rizikové je také předchozí ozáření hrudníku pro jiný nádor.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory kůže
Zhoubné nádory kůže jsou nejčastějšími zhoubnými nádory vůbec. Ročně jimi onemocní 30 tisíc osob. Nejběžnějšími jsou bazaliom, spinaliom a melanom. Maligní melanom je nejnebezpečnější. Je to nádor z pigmentových buněk, který má schopnost časného tvoření dceřiných ložisek, tzv. metastáz.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory mozku a míchy
Nádory mozku a míchy, souhrnně centrálního nervového systému, jsou velmi rozmanitou skupinou onemocnění. Dělíme je na primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na sekundární nádory, tedy metastázy jiného nádoru, jako jsou například nádory plic, prsu nebo ledvin.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory hlavy a krku
Nádory hlavy a krku jsou velmi rozmanitou skupinou onemocnění. Řadí se mezi ně nádory horního dýchacího traktu, polykacích cest, slinných žláz. Dále také nádory vyrůstající z kůže, cév a dalších tkání. Nádory mohou postihnout rty, dutinu ústní, nos, vedlejší nosní dutiny, hltan, hrtan, slinné žlázy a místní lymfatickou tkáň. Do skupiny nádorů hlavy a krku jsou řazeny i nádory v oblasti ucha a očnice.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory štítné žlázy
Štítná žláza je uložena na přední straně krku před štítnou chrupavkou. Štítná žláza absorbuje jód z krevního oběhu a produkuje hormony, které regulují metabolismus člověka. Obsahuje 2 typy buněk, jednak folikulární buňky, které jsou zodpovědné za produkci hormonů štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin) a aparafolikulární buňky, které vytvářejí kalcitonin, hormon, který se podílí na metabolismu vápníku.
Navštívit stránku diagnózy →Sarkomy
Sarkomy jsou velmi rozmanitá skupina zhoubných nádorů, které se vyvíjejí z pojivových tkání v nejrůznějších místech organismu. Vznikají z mezenchymálních buněk, které se normálně vyvíjejí ve svalovou nebo tukovou tkáň, v cévu, kost, vazivo či v chrupavku. Protože kosti a měkké tkáně lze nalézt téměř všude v těle, může sarkom začít bujet v kterékoli části těla.
Navštívit stránku diagnózy →Neuroendokrinní nádory
Neuroendokrinní neoplazice neboli neuroendokrinní nádory, označované také zkratkou NEN, vznikají nekontrolovaným dělením neuroendokrinních buněk, které mají vlastnosti endokrinních buněk (produkujících hormony) i nervových buněk.
Navštívit stránku diagnózy →Nádory neznámého původu
Nádory neznámého původu (neznámé primární lokalizace, neznámého origa) jsou zařeny do kategorie histologicky potvrzených případů metastatického nádorového onemocnění, u nichž se nepodařilo zjistit místo původu vzniku. Tvoří přibližně 1 až 2 % z nově diagnostikovaných zhoubných nádorů, v Česku se jedná o zhruba 800 pacientů ročně.
Navštívit stránku diagnózy →Vzácná nádorová onemocnění
Vzácné nádorové onemocnění (vzácné solidní malignity) jsou takové zhoubné nádory, které se vyskytují u méně než 6 osob na 100 tisíc osob za rok. Mezi vzácné nádory řadíme i neobvyklé histologické nálezy v obvyklých lokalizacích nebo vzácné klinické obrazy obvyklých nádorů.
Navštívit stránku diagnózy →Bezplatná nádorová telefonní linka
Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin
(+420)800 222 322