Den_03_219

Radioterapie

Radioterapie, léčba ozařováním, je využití ionizujícího záření k léčbě nádorů. Cílem ozařování jsou nádorové buňky. Většinou se ozařuje pouze nádor a jeho okolí, případně místo po vyjmutí nádoru. Radioterapie se zpravidla neaplikuje na oblast celého těla. Radioterapie může být využitá jako samostatná metoda onkologické léčby nebo spolu s chemoterapií k posílení jejího efektu (chemoradioterapie). Dle umístnění zdroje záření rozlišujeme teleradioterapii a brachyradioterapii. U teleradioterapie je zdroj ionizujícího záření umístěn mimo tělo pacienta. Nejčastějším ozařovacím přístrojem je lineární urychlovač. U brachyradioterapie se zdroj záření umísťuje do blízkosti nádoru nebo přímo do postižené tkáně. Hlavním smyslem brachyradioterapie je možnost zvýšení dávky záření bez většího ozáření zdravých tkání a orgánů a tím snížit riziko nežádoucích účinků.

K radioterapii používáme nejmodernější přístroje a techniky, které dokáží zajistit přesné a bezpečné ozáření. Cílem je dosažení maximální dávky v ozařované oblasti s minimalizací ozáření okolní „zdravé“ tkáně.

1Jak léčba probíhá?

U léčby zářením je velmi důležitý proces přípravy, před samotnou léčbou pacient absolvuje tyto kroky:

  1. Pacient navštíví ambulanci Kliniky radiační onkologie, kde proběhne radioterapeutické konzilium. Pacient je fyzikálně vyšetřen, jsou doplněna přístrojová a laboratorní vyšetření a je navržen léčebný postup.
  2. Vyšetření na simulátoru, kde se léčba zářením naplánuje včetně toho, že se na kůži pacienta vyznačí klíčové body speciální barvou.
  3. Následně je na základě získaných dat sestaven precizní ozařovací plán.
  4. Poté začíná vlastní léčba ozařováním:

    Pacient je v přístroji, v pohodlné, ale zafixované, poloze, kterou zná z procesu plánování léčby.

    Jedno sezení (frakce) trvá 4–10 min, během kterých se nad pacientem otáčí hlavice přístroje.

    Ozařování samo o sobě nebolí a záření není viditelné.

2Kolik ozařování a jak často podstoupím?

Nejčastěji se aplikuje pouze jedna frakce ozařování za den. Ozařování probíhá pouze v pracovních dnech pondělí až pátek. Víkendové dny poskytují pacientovi prostor k odpočinku a regeneraci. Délka ozařování (počet frakcí) je stanoven lékařem při zahájení radioterapie. Počet návštěv (frakcí) záleží na diagnóze, umístění a rozsahu nádoru a také stavu pacienta. Může se uskutečnit až 30 i více návštěv, ale někdy postačí i výrazně méně. 

3Jaké jsou vedlejší účinky?

Nežádoucí účinky radioterapie lze z hlediska rozsahu rozdělit na místní a celkové. Místní změny po ozáření jsou takové, které postihují pouze tkáně a orgány vystavené přímo vlivu záření (například se jedná o změny na kůži, které často vypadají jako reakce kůže po opalování). Celkový účinek záření se může projevit jako postupně narůstající celková únava, bolesti hlavy, nechutenství, nevolnost až zvracení a jiné. Tíže závisí na stupni pokročilosti nádorového onemocnění, množství a druhu předchozí léčby, velikosti ozařovaného objemu těla, ale i na celkovém stavu, věku a přidružených chorobách pacienta.

Z časového hlediska se rozdělují nežádoucí účinky na akutní a pozdní. Akutní nežádoucí účinky radioterapie vychází z přímého poškození orgánů a tkání citlivých na záření. Akutní nežádoucí účinky jsou většinou reverzibilní a po ukončení radioterapie zpravidla vymizí během několika týdnů. Mohou však přejít i do chronického stadia. Pozdní nežádoucí účinky mohou vzniknout ve tkáních i orgánech v odstupu týdnů až let. Vznikají buď na podkladě akutní reakce po ozáření (přechod akutních změn v chronické), nebo bez předchozích klinicky rozpoznatelných změn. Většinou jsou nevratné.

Nejčastější nežádoucí účinky dle ozařované oblasti a jejich řešení

Vypadávání vlasů. Řešením je paruka.

  • Reakce na kůži. Řešením je hydratace a promazávání kůže.
  • Potíže s polykáním. Pacienti užívají kašovitou a tekutou stravu, někdy je před ozařováním zavedena náhradní cesta pro výživu.
  • Reakce na sliznicích, sucho v ústech, afty a mukositida. Úlevu přináší výplachy chladnou vodou (ideálně balenou, převařenou nebo sterilní), fyziologickým roztokem, přípravky s výtažky šalvěje nebo použití roztoků a gelů, které lze koupit na předpis v lékárně.
     
  • Reakce pod prsem. Doporučuje se hydratovat kůži a sprchovat vlažnou vodu.
  • Zarudnutí, svědění, olupování mokvání. Řeší se promašťováním.  
  • Postradiační dermatitida  
     

Poradiační dermatitida

Při léčbě zhoubných nádorů radioterapií patří k nejčastějším časným nežádoucím účinkům změny na kůži. Jedná se o celé spektrum kožních změn, od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání. Kůže je v závislosti na ozařované oblasti a použité technice ozáření více či méně citlivá, proto se o ni starejte dle níže uvedených doporučení:

  1. Oblékejte se do volného a vzdušného oblečení, nejlépe bavlněného nebo speciálního pro  ozařovanou pokožku.
  2. Nepoužívejte na ozařovanou pokožku deodoranty, parfémy ani kosmetiku.
  3. Vyvarujte se působení přímých slunečních a tepelných paprsků (solaria, horského slunce a  sauny) na ozařovanou pokožku.
  4. Asi jeden rok po ukončení ozařování chraňte ozářenou pokožku, obzvláště při pobytu u  moře nebo na  horách).
  5. Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast.
  1. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u  nemocných s nadváhou, nesmí dojít k  zapaření.
  2. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
  3. Nevytírejte kůži do sucha, ale lehce ji osušujte ručníkem.
  4. Nepoužívejte mýdlo na ozařované oblasti.
  5. Buďte opatrní na značky, které byly nakresleny na Vaši kůži. Vymezují polohu při ozařování a ozařovanou oblast.
  6. Ozařovanou kůži zjemňujte vyživujícím krémem, vitaminovou mastí či dětským olejem i delší dobu (více měsíců) po  ukončení léčby zářením, kdy se mohou vytvořit chronické změny kůže a podkoží - kůže je sušší, tmavší, zranitelnější a podkoží na pohmat tužší.

4Úspěšnost léčby

Úspěšnost léčby lze hodnotit většinou 2–3 měsíce po posledním ozařování. 

6Edukační materiály

Naše Informační a edukační centrum pro Vás ve spolupráci s odborníky na prevenci, diagnostiku a léčbu zhoubných onemocnění připravuje materiály ke čtení, videa a podcasty, ve kterých se dozvíte podrobné informace o onemocnění a rady pro období léčby zhoubného nádoru.

Co vás může zajímat dál?

Preventivní poradna

Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...