1Jak léčba probíhá?

Klinický nález je prezentován cestou digestivní komise, kde je zvážen přínos PIPAC. Na posouzení operačních rizik se podílí chirurg, anesteziolog a internista, na základě charakteru onemocnění a přidružených vedlejší diagnóz. 

Během PIPAC se malá část cytostatika vstřebává i do systémového oběhu, avšak v koncentracích výrazně nižších, než kterých je dosaženo při systémovém podání, proto zde také chybí typické vedlejší účinky systémové chemoterapie.

1. PIPAC se provádí v celkové anestezii na operačním sále.
2. Při PIPAC se laparoskopicky do dutiny břišní aplikuje cytostatikum ve formě spreje.
3. Procedura trvá asi půl hodiny.
4. Po výkonu je pacient transportován na anesteziologické oddělení (ARO) nebo jednotku intenzivní péče (JIP).
5. PIPAC se provádí opakovaně, nejčastěji třikrát v intervalu 6-8 týdnů, v kombinaci se systémovou chemoterapií.

2Jaké jsou vedlejší účinky?

Četnost pooperačních komplikací je úměrná rozsahu operačního výkonu. Obraz pooperačních komplikací je rozmanitý a může souviset se samotnou operací nebo s anestezií.

• Dle času lze rozdělit komplikace na časné a pozdní, dle rozsahu na místní (operovaný orgán) nebo celkové. 
• Z místních komplikací se může objevit porucha hojení a krvácení v operační ráně.
• Z orgánových soustav mohou být v rámci komplikací postiženy plíce (zánět, otok, nevzdušnost), srdce (porucha rytmu, infarkt), srážení krve (trombóza: uzávěr průsvitu žil sraženinou - trombem, plicní embolie: uvolnění trombu ze žil do plicního řečiště), trávicího systému (ileus – střevní neprůchodnost) a močového systému (snížení funkce ledvin, retence moči: zadržení moči - neschopnost jedince se vymočit, záněty močových cest).

3Úspěšnost léčby

Úspěšnost léčby lze hodnotit v odstupu cca 2–3 měsíců dle kontrolního CT vyšetření.