Kód: NU21-09-00558

Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví

Příjemce: Masarykův onkologický ústav

Řešitel: doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Spolupříjemce: Masarykova univerzita / Fakulta sportovních studií

Spoluřešitel: MUDr. Jana Halámková, Ph.D.

Období řešení: 01. 05. 2021 - 31. 12. 2024

 

Anotace: 

Onkologický screening a moderní protinádorová terapie sice vedou k prodloužení přežití pacientů s maligním onemocněním, nicméně onkologická léčba je provázena celou řadou vedlejších nežádoucích účinků. Prevence a management pozdní toxicity chemoterapie hraje klíčovou roli v následné péči o přeživší onkologicky nemocné. Autonomní nervový systém (ANS) je hlavním homeostatickým regulačním systémem a může být ovlivněn protinádorovou léčbou. Předpokládáme, že chemoterapie má významný vliv na ANS a imunologické parametry a tyto mohou být zlepšeny fyzickou aktivitou. Naším cílem je tedy zhodnotit vliv pravidelné optimální fyzické aktivity na zlepšení dysbalance ANS a imunitního systému vyvolané protinádorovou chemoterapií. Při řešení tohoto problému budeme analyzovat aktivitu autonomního nervového systému a sledovat imunologické parametry pacientů s malignitou, léčených adjuvantní chemoterapií. V rámci hodnocení dopadu fyzické aktivity na následnou péči o pacienty s nádorovým onemocněním se zaměříme na nutriční stav a další parametry kvality života pacientů jako je spánek, únava, úzkost, deprese a motivace k pravidelné fyzické aktivitě. Komplexně bychom měli objasnit 1/zda pravidelná fyzická aktivita může zabránit či zvrátit chemoterapií indukovanou dysbalanci ANS a imunitního systému, 2/navrhnout standardy doporučené fyzické aktivity jako součást péče o onkologické pacienty po adjuvantní chemoterapii v rámci follow-up a 3/vyvinout biometrický software pro hodnocení denních pohybových aktivit pacientů na základě jak subjektivního vnímání, tak objektivních ukazatelů únavy (kontinuální analýza individuální fyzické aktivity, ANS) pro zvýšení motivace k fyzické aktivitě po ukončení adjuvantní chemoterapie. Navrhovaný projekt přispěje k lepší koordinaci následné péče o přeživší onkologické pacienty, k rychlejšímu návratu do pracovního a sociálního života a některé výsledky by mohly být okamžitě použity v klinické praxi.

Kód: NU22-09-00056

Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví

Příjemce: Masarykova univerzita / Lékařská fakulta

Řešitel: doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Spolupříjemce: Masarykův onkologický ústav

Spoluřešitel: MUDr. Jana Halámková, Ph.D.

Období řešení: 01. 05. 2022 - 31. 12. 2025

 

Anotace: 

Podpora duševního zdraví pacientů s onkologickým onemocněním představuje jeden z hlavních pilířů komplexní onkologické péče. Pro jakoukoli léčbu obecně platí, že hledáme takové přístupy, které budou efektivní, a to s minimálními ekonomickými náklady a maximálním populačním dopadem a efektem na daný problém. Zvyšující se technická gramotnost populace, dostupnost internetu a „chytrých“ mobilních zařízení přinášejí medicíně nebývalé možnosti, jak zavádět do praxe metody v modu eHealth/telemedicíny, které splňují kritéria efektivní léčby. Zatímco psychoterapie a jiné nefarmakologické metody v modu „tváří v tvář“ jsou, přes svou jednoznačně prokázanou efektivitu, pro pacienty z různých důvodů nedostupné (např. péče je vázaná na nemocnici nebo centrum) ukazuje se, že eHealth verze programů představují další efektivní nástroj v podpoře duševního zdraví lidí s onkologickým onemocněním a mají také velký populační dopad. Tvorba eHealth intervencí, ověřování jejich efektivity a jejich implementace do standardní lékařské péče, představuje v kontextu vývoje mobilních technologií a přibývajících důkazů o jejich účinnosti klíčovou výzvu onkologické péče.

Cíl:

Studie klinicky ověří účinnost a do běžné komplexní onkologické péče zavede tři samostatné, již připravené, osmitýdenní programy na podporu duševního zdraví, a to inovativně v podobě tří mobilních eHealth aplikací pro „chytré telefony“. Účinnost eHealth programů bude ověřena prostřednictvím RCT designu u pacientek s nádorem prsu bezprostředně po ukončení adjuvantní chemoterapie. Účinnost programu bude ověřována pomocí změn v psychologických metodách monitorujících indexy chronického stresu a resilience a pomocí změn vybraných indexů fungování imunitního a autonomního nervového systému. Sledovány budou rovněž změny aktuálního emočního prožívání účastníků studie, a to díky monitorování stavu pacientů v mobilním zařízení (chytrém telefonu).

Kód: NV19-03-00354

Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví

Příjemce: Masarykův onkologický ústav

Řešitel: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. 

Období řešení: 01. 05. 2019 - 31. 12. 2023

 

Anotace:

Standardní péče časných stádií nádorů prsu zahrnuje parciální mastektomii následovanou ozářením celého prsu (WBI) nejčastěji ve 20-ti frakcích. Částečné ozáření prsu (PBI) realizované v 5-10-ti frakcích a cílené na resekční lůžko je moderní léčebný postup vedoucí u indikovaných pacientek ke stejným výsledkům, nicméně s výrazným zkrácením doby léčby. Existuje několik technických možností pro PBI, jako je například intersticiální nebo intrakavitální brachyterapie nebo externí ozařování pomocí lineárních ozařovačů. Extrakraniální stereotaktická radioterapie (SBRT) je další aktuálně etablovaná technika záření. Jedná se o způsob léčby lokalizovaných nádorových lézí aplikací vysoké dávky záření v malém počtu frakcí s využitím speciální fixace a imobilizace spolu s lineárním urychlovačem vybaveným speciálním zařízením pro SBRT včetně managementu dechových exkurzí.

Cíl:

Cílem předložené studie designované pro průkaz non-inferiority SBRT v porovnání s WBI je zvýšit úroveň evidence pro zavedení SBRT resekční dutiny u indikovaných pacientů do denní klinické praxe.

Kód: NU22-08-00230

Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví

Příjemce: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta

Řešitel: Mgr. Pavel Bouchal, Ph.D.

Spolupříjemce: Masarykův onkologický ústav

Spoluřešitel: doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D. 

Období řešení: 01. 05. 2022 - 31. 12. 2025

 

Anotace:

Trojitě negativní nádory prsu (TNBC) představují z pohledu stávající klasifikace nádorů prsu (BC) na základě statusu hormonálních a Her2 receptorů homogenní skupinu primárně léčenou pomocí chemoterapie. Z hlediska klasifikace na základě profilů genové exprese se však jedná o molekulárně heterogenní subtyp, který lze dle různých studií rozdělit na více podtypů - nejčastěji jsou popisovány podtypy jako “basal-like“, “luminal androgen receptor“, “mesenchymal-like“ a “immunomodulatory“. Nejvyšší heterogenitu TNBC v rámci BC subtypů potvrzují i naše publikovaná pilotní proteomická data z 16 TNBC vzorků, detailní klasifikace na základě proteomových profilů (proteotypů) však nebyla dosud popsána. V rámci projektu máme připraven detailně charakterizovaný soubor 108 TNBC nádorů ve formě zmražené tkáně, dalších 146 tumorů je k dispozici ve formě parafinových bloků pro validaci. Pilotní proteomická data získaná metodou DIA-MS ukazují kvantifikovatelnost více než 7000 proteinů v každém vzorku, což představuje celosvětově nejvyšší pokrytí proteomu u BC studií. V rámci projektu bude soubor TNBC nádorů (i) klasifikován do podtypů na základě proteotypů, (ii) budou charakterizovány rozdíly v klasifikaci na základě transkriptomických (RNA-Seq) a proteomických profilů, přičemž budou identifikovány genové produkty specifické pro proteinovou úroveň, a (iii) bude analyzován vliv somatických mutací na hladiny klíčových proteinů identifikovaných v proteotypech.

Cíl:

Cílem projektu bude nalézt proteiny, molekulární dráhy a mutace, které jsou rozhodující pro zařazení TNBC nádorů do molekulárních podtypů na základě proteotypů, které souvisí s terapeutickou odpovědí, přežitím pacientů a které by mohly sloužit jako cíle stratifikované biologické léčby TNBC. Úloha klíčových proteinů bude funkčně studována na buněčných modelech. Na základě proteogenomické analýzy budou identifikovány pacientky vhodné pro specifické typy dostupné cílené léčby, u nichž lze v blízké budoucnosti očekávat vstup do klinické praxe.

Burkon P, Selingerova I, Slavik M, Holanek M, Vrzal M, Coufal O, Polachova K, Muller P, Slampa P, Kazda T. Toxicity of external beam accelerated partial-breast irradiation (APBI) in adjuvant therapy of early-stage breast cancer: prospective randomized study. Radiat Oncol. 2024 Feb 3;19(1):17. doi: 10.1186/s13014-024-02412-x.

Světlák M, Malatincová T, Halámková J, Barešová Z, Lekárová M, Vigašová D, Slezáčková A, Šumec R, Humpolíček P, Šedo J, Chládek J, Roman R, Gottwaldová J, Gescheidtová L, Čermáková Z, Thon V, Hrnčiříková I, Kazda T, Svoboda M. The effectiveness of three mobile-based psychological interventions in reducing psychological distress and preventing stress-related changes in the psycho-neuro-endocrine-immune network in breast cancer survivors: Study protocol for a randomised controlled trial. Internet Interv. 2023 May 5;32:100628. doi: 10.1016/j.invent.2023.100628.

Svoboda M, Halámková J a kol. Péče o pacienty po ukončení kurativní onkologické léčby. Grada Publishing, a.s., 1. vydání, Praha 2023. ISBN: 978-80-271-5021-2. 848 stran.

Světlák M, Malatincová T, Halámková J, Barešová Z, Lekárová M, Vigašová D, Slezáčková A, Šumec R, Humpolíček P, Šedo J, Chládek J, Roman R, Gottwaldová J, Gescheidtová L, Čermáková Z, Thon V, Hrnčiříková I, Kazda T, Svoboda M. The effectiveness of three mobile-based psychological interventions in reducing psychological distress and preventing stress-related changes in the psycho-neuro-endocrine-immune network in breast cancer survivors: Study protocol for a randomised controlled trial. Internet Interv. 2023 May 5;32:100628. doi: 10.1016/j.invent.2023.100628.

Barešová Z, Lekárová M, Světlák M, Vigašová D, Halámková J, Šedo J. EHealth podpora duševního zdraví onkologických pacientů – mají o ni pacienti zájem? Shrnutí prvního roku s mobilní aplikací MOÚ MindCare. Klin Onkol 2023;36(Suppl 1):119-122. doi: 10.48095/ccko2023S119.

Světlák M, Šnajdrová V, Fialová K. Jak nám mohou pacienti pomoci být ještě lepšími lékaři – edukační leták „Než půjdu k lékaři“. Klin Onkol 2023;36(4):307-313. doi: 10.48095/ccko2023307.

Gabrielova L, Selingerova I, Zatecky J, Zapletal O, Burkon P, Holanek M, Coufal O. Comparison of 3 Different Systems for Non-wire Localization of Lesions in Breast Cancer Surgery. Clin Breast Cancer. 2023 Aug;23(6):e323-e330. doi: 10.1016/j.clbc.2023.05.006.

Žatecký J, Coufal O, Fabian P, Holánek M, Sehnálková E, Burkoň P. Primary Breast Sarcoma: A Two-Centre Analysis and Review of Literature. Breast Care (Basel). 2023 Aug;18(4):262-269. doi: 10.1159/000530934.

Lapcik P, Sulc P, Janacova L, Jilkova K, Potesil D, Bouchalova P, Müller P, Bouchal P. Desmocollin-1 is associated with pro-metastatic phenotype of luminal A breast cancer cells and is modulated by parthenolide. Cell Mol Biol Lett. 2023 Aug 24;28(1):68. doi: 10.1186/s11658-023-00481-6.

Janacova L, Stenckova M, Lapcik P, Hrachovinova S, Bouchalova P, Potesil D, Hrstka R, Müller P, Bouchal P. Catechol-O-methyl transferase suppresses cell invasion and interplays with MET signaling in estrogen dependent breast cancer. Sci Rep. 2023 Jan 23;13(1):1285. doi: 10.1038/s41598-023-28078-1.

Holanek M, Selingerova I, Fabian P, Coufal O, Zapletal O, Petrakova K, Kazda T, Hrstka R, Poprach A, Zvarikova M, Bilek O, Svoboda M. Biomarker Dynamics and Long-Term Treatment Outcomes in Breast Cancer Patients with Residual Cancer Burden after Neoadjuvant Therapy. Diagnostics (Basel). 2022 Jul 18;12(7):1740. doi: 10.3390/diagnostics12071740.

Liptáková S, Světlák M, Hytych R, Matis J, Slezáčková A, Šumec R. Signing up is not yet mindfulness practice: A systematic review of adherence to eHealth and mHealth mindfulness-based programs in the pre-pandemic period. Česk Psychol. 2022;66(3):233–254. doi: 10.51561/cspsych.66.3.233.

Burkoň P, Selingerová I, Slávik M, Holánek M, Vrzal M; Kazda T, Hůlková V, Blažková M, Poláchová K, Šlampa P. Zevní akcelerované ozáření lůžka časného karcinomu prsu s využitím stereotaktických technik – metodologie, technické aspekty a předběžné výsledky prospektivní randomizované studie. Klin Onkol 2022; 35(5): 379-391. doi: 10.48095/ccko2022379.