Nádorová onemocnění dospívajících a mladých dospělých tvoří přibližně 3–4 % všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění. Jejich výskyt však postupně narůstá, a to přibližně o 1 % ročně. Za posledních 30 let se významně zlepšila i prognóza těchto pacientů. V současnosti se více než 5 let od diagnózy dožívá přes 80 % z nich.

Celosvětově je tato skupina definována věkem mezi 15 až 39 lety, specifickou podskupinou, z hlediska svých potřeb jsou mladí dospělí ve věku 18 až 30 let. V Masarykově onkologickém ústavu je ročně diagnostikováno nebo léčeno v této věkové skupině přibližně 400 pacientů. Dalších cca 800 pacientů je ve věku 31–39 let. Výrazně převažují nádory prsu, varlete, kůže, sarkomy kostí a měkkých tkání, nádory štítné žlázy, mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému (CNS). Kromě solidních nádorů se častěji vyskytují i některé lymfomy, např. Hodgkinův lymfom. Po 30. roce věku se přidávají nádory hrdla děložního a tlustého střeva.

„Nádorová onemocnění u mladých lidí jsou jiná než u dětí a starších dospělých, a to i v případě, že jejich název zní stejně. Některé nádory se vyskytují typicky v této věkové kategorii. Stejně tak se liší i spektrum a závažnost nežádoucích účinků protinádorové léčby. Navíc období dospívání a mladé dospělosti jsou jedinečné a složité fáze života vzhledem k mnoha fyzickým, emocionálním a sociálním přechodům. Všechny tyto aspekty ovlivňují jak léčbu, tak i přístup k těmto nemocným a jejich blízkým,“ vysvětluje ředitel MOÚ Marek Svoboda.

MOÚ je členem Evropské referenční sítě pro vzácné solidní nádory dospělých (EURACAN) a pro dědičná nádorová onemocnění (GENTURIS). Toto členství se stává výhodou zejména při diagnostice a léčbě nádorů u pacientů mladého věku. Jejich významná část patří do skupiny tzv. vzácných nádorů a rovněž častěji vznikají na podkladě dědičných dispozic.

„Léčba zářením musí probíhat cíleně na nádor se šetřením okolí, přičemž dávky záření vychází z mezinárodních standardů. Podmínkou jsou moderní ozařovače, které např. dokáží koordinovat záření s dechovými pohyby, nebo jsou vybaveny přesnou zaměřovací technikou. Těmito přístroji MOÚ samozřejmě disponuje,“ shrnuje přednosta Kliniky radiační onkologie Pavel Šlampa.

Z nádorů mladých dospělých výrazně vyčnívá diagnóza zhoubného nádoru varlete. V průměru je ročně diagnostikován u téměř stovky mužů. Nejběžnějšími klinickými příznaky jsou většinou jen lokální potíže jako zvětšení varlete, změna konzistence (zatvrdnutí) či bolest v místě. Velice zrádná je varianta u cca 10 % pacientů, kteří mají příznaky metastatického onemocnění. Trápí je bolesti zad, bolesti břicha, kašel, dušnost, neurologické symptomy či zduření a bolestivost prsních žláz. „Hlavní je nepodceňovat prevenci. Samovyšetřovat by se měl každý muž po sprše nebo koupeli automaticky. Stejně tak při popsaných potížích vyrazit k doktorovi, na místě není stud, v mladém věku hrajeme o čas,“ apeluje Radek Lakomý, vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ.

U mladých žen vede statistiky nádor prsu. Zároveň je v tomto věku hlavní příčinou úmrtí. Onkoložka Katarína Petráková vysvětluje: „Mladší pacientky nespadají do celoplošného screeningu, a proto jsou často diagnostikovány v pokročilejším stadiu. Současně u nich déle trvá stanovení diagnózy, což může mít negativní dopad na jejich prognózu.“ Bohužel také stoupá výskyt rakoviny prsu během těhotenství, důvodem je zvyšující se věk rodiček. U těhotných žen jde opět o nejčastější malignitu (incidence 15 až 35/100 000 obyvatel). „I o tyto pacientky v MOÚ dlouhodobě pečujeme,“ dodává primářka Petráková.

Pro mladé dospělé jsou dále typické sarkomy, tedy zhoubné nádory pojivových tkání – měkkých tkání a kostí. U dětí a adolescentů tvoří sarkomy 6–8 % všech nádorů. U dospělých se jedná ani ne o 1 % případů (z toho sarkomy kostí pouze 0,2 %). Dagmar Adámková, která se léčbou sarkomů zabývá již od roku 1997 a je vedoucí sarkomového týmu MOÚ, uvádí: „Jde o vzácné nádory, ročně evidujeme v průměru 30 případů u měkkých tkání a 28 u kostí a kloubních chrupavek u pacientů do 30 let. V zásadě je problémem vysoká biologická agresivita nádorů, kdy až u čtvrtiny pacientů jsou v době diagnózy přítomny metastázy. Zároveň je klíčová časná a kvalitní diagnostika, u mladých lidí se setkáváme s tím, že nikoho včetně zdravotníků nenapadne, že by mohlo jít právě o toto onemocnění.“

Sami pacienti si v mladém věku nepřipouští, že by mohli rakovinou onemocnět. Vedoucí Úseku klinické psychologie MOÚ Radka Alexandrová k tomu dodává: „Jako psychologové nabízející podporu v nemoci vstupujeme na tenký led. Tito pacienti jsou osobnostně ještě velmi křehcí, zranitelní, v tomto věku se teprve dotváří funkční strategie vyrovnávání se se zátěží, nemají ještě dostatek životních zkušeností ani informací, prožívají bouřlivé emoční stavy, které ještě plně neumí mít pod kontrolou. Z pohledu vývojové psychologie tato fáze nese jako hlavní vývojový úkol žít se vším, co k tomu patří. Je to období plné energie, dynamiky, hledání nových zážitků, vztahů, zkušeností, směrů, objevování sebe sama i vnějšího světa, expandování, zkoušení, posunování hranic. Proto je tedy pro mladého člověka velmi těžké adaptovat se na fakt život ohrožujícího onemocnění. O smrti a těžké nemoci nepřemýšlí do té doby, než je s ní tvrdě konfrontován. A i to bývá bohužel často později, než u jiných věkových skupin, pacienti tohoto věku bývají diagnostikováni pozdě a začínají se léčit v pokročilejších stadiích onkologického onemocnění.“ V MOÚ nabízíme těmto pacientům formy krizových intervencí nebo dlouhodobější psychoterapii, a to i pomocí moderních elektronických nástrojů, např. mobilní aplikace MindCare. Individuální psychoterapii může využít jak pacient, tak jeho blízcí. „Snažíme se zlepšit jejich vnímání kvality života, umožnit jim emoční ventilaci a uvolnění tenze, podporu a sdílení, zprostředkovat pochopení jejich situace,“ uzavírá Alexandrová.

Onkologická léčba mladých dospělých probíhá v rámci Národního onkologického centra Brno i ve spolupráci s oběma fakultními nemocnicemi. Kromě vlastní protinádorové léčby MOÚ poskytuje komplexní podpůrnou péči mladým onkologickým pacientům, do které patří psychologická a sociální podpora, onkokosmetická poradna, poradny zdravého životního stylu, stravování, poradnu pro odvykání kouření i aktivity pro zvyšování tělesné zdatnosti v průběhu a po ukončení léčby. Ve spolupráci s centry reprodukční medicíny zajišťuje programy pro možné zachování fertility a plánovaného rodičovství.