Domů → Vše o zhoubných nádorech → Léčebné metody → HIPEC

HIPEC (Hypertermická intraperitoneální chemoterapie)

HIPEC (Hyperthermic Intraperitoneal Chemotherapy) neboli hypertermická intraperitoneální chemoterapie) je terapeutický postup užívaný v léčbě nádorů pobřišnice, při němž se do dutiny břišní napouští tekutina se zahřátým cytostatikem. HIPEC procedura bezprostředně navazuje na chirurgické odstranění všech viditelných nádorových ložisek pobřišnice a orgánů dutiny břišní, což se označuje jako cytoredukce.

Cílem HIPEC je likvidace mikroskopických nádorových ložisek a zbývajících jednotlivých nádorových buněk, které jsou okem neviditelné.

Indikace k cytoredukci a HIPEC je schvalována digestivní komisí, kde se posuzuje typ nádoru a celkový stav nemocného (zejména přidružené choroby limitující operační výkon). Kontraindikací provedení výkonu je rozsáhlé a mnohočetné postižení dutiny břišní (nemožnost úplného odstranění nádorových hmot) a přítomnost vzdálených metastáz (např. do plic, mozku, kostí apod.).

HIPEC se v současnosti považuje za standardní metodu léčby maligního mezoteliomu peritonea, pseudomyxomu peritonea a nízkého či středního postižení pobřišnice metastázami kolorektálního karcinomu. Experimentálně lze metodu použít i v případě metastáz pobřišnice u karcinomu vaječníku a karcinomu žaludku.

1Jak léčba probíhá?

Klinický nález je prezentován cestou digestivní komise, kde je zvážen přínos HIPEC. Na posouzení operačních rizik se podílí chirurg, anesteziolog a internista, a to na základě charakteru onemocnění a přidružených vedlejší diagnóz.

Během HIPEC se malá část cytostatika vstřebává i do systémového oběhu, avšak v koncentracích výrazně nižších, než kterých je dosaženo při systémovém podání. Proto zde také chybí typické vedlejší účinky systémové chemoterapie.

HIPEC se provádí v celkové anestezii na operačním sále.
Při HIPEC se do dutiny břišní zakládají plnící a vypouštěcí drény a břišní stěna se přechodně uzavírá svorkami.
Pomocí speciálního perfuzního přístroje se poté dutina břišní plní fyziologickým roztokem, který se postupně zahřívá až na 42 °C.
Po dosažení účinné teploty a objemu lavážovací tekutiny (bývá to 3–5 litrů) se do cirkulujícího roztoku přidá cytostatikum.
Vlastní proplach dutiny břišní trvá obvykle 60–90 minut.
Po výkonu je pacient transportován na anesteziologické oddělení (ARO) nebo jednotku intenzivní péče (JIP).

2Jaké jsou vedlejší účinky?

Četnost pooperačních komplikací je úměrná rozsahu operačního výkonu. Obraz pooperačních komplikací je rozmanitý a může souviset se samotnou operací nebo s anestezií.

Dle času lze rozdělit komplikace na časné a pozdní, dle rozsahu na místní (operovaný orgán) nebo celkové.
Z místních komplikací se může objevit porucha hojení a krvácení v operační ráně.
Z orgánových soustav mohou být v rámci komplikací postiženy plíce (zánět, otok, nevzdušnost), srdce (porucha rytmu, infarkt), srážení krve (trombóza: uzávěr průsvitu žil sraženinou - trombem, plicní embolie: uvolnění trombu ze žil do plicního řečiště), trávicího systému (ileus – střevní neprůchodnost) a močového systému (snížení funkce ledvin, retence moči: zadržení moči - neschopnost jedince se vymočit, záněty močových cest).