Den_05_031

Radiofrekvenční (RFA) a mikrovlnná ablace (MWA)

Radiofrekvenční ablace (RFA) a mikrovlnná ablace (MWA) jsou metody onkologické terapie založené na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu nebo mikrovln na tkáně. Zavedení speciální sondy s elektrodami pod navigací CT nebo ultrazvuku umožnuje vést energii přímo do nádorového ložiska, což vede k zahřátí a následné likvidaci nádorového ložiska přímo v těle pacienta (tzv. termální ablace). Metoda se využívá především v terapii nádorů jater, ledvin, plic a kostí. Méně často bývá využívaná jako alternativní forma terapie u nádoru prostaty, štítné žlázy nebo jinde, není-li možné operační odstranění ložiska.  

Výhodou těchto metod je absence celkové anestezie, kdy jsou provedeny pouze v lokální anestezii nebo analgosedaci v průběhu krátké hospitalizace, šetrnost k okolním tkáním, minimální míra komplikací a rychlost celého zákroku.


1Jak léčba probíhá?

  1. Pacient je před výkonem poučen a podepíše informovaný souhlas.
  2. Zákrok může probíhat v místním znecitlivění nebo analgosedaci za dohledu lékaře ARO. Provádí jej specialista, intervenční radiolog, na oddělení radiologie, většinou přímo na CT pracovišti.
  3. Po přípravě operačního pole a místním znecitlivění, zavede radiolog ablační sondu pod kontrolou CT nebo ultrazvuku vpichem přes kůži přesně do nádorového ložiska. 
  4. Podle složitosti zákroku trvá zaměřování a následné zavedení sondy 15–⁠30 minut, vlastní ablace pak trvá 10–⁠30 minut, podle velikosti ložiska.
  5. Po ukončení zákroku pacient odjíždí na oddělení, kde vyčká pod kontrolou do druhého dne.
  6. Pokud nemá pacinet komplikace, je následujícího dne propuštěn do domácího ošetření.

     


2Jaké jsou vedlejší účinky?

Komplikace RFA nebo MWA jsou málo časté.

  • V místě zavedení sondy se může objevit bolest, krvácení nebo infekce.
  • V rámci termického poškození okolních tkání může dojít u výkonů v blízkosti jiných struktur (žlučové cesty, žlučník, střevo, cévy, nervy) k jejich poškození.
  • U plicních nádorů může dojít ke krvácení, kolapsu plíce (pneumotorax), relativně častý je reaktivní výpotek v hrudníku (fluidothorax). 
  • Z celkových projevů může dojít k rozvoji zvýšené teploty a chřipce podobné reakci jako následek rozpadu nádorového ložiska (postablační syndrom). 

 

 


3Úspěšnost léčby

Kontrolní CT nebo MR vyšetření se provádí zpravidla měsíc po zákroku a slouží k ověření kompletní ablace. V případě nutnosti lze případný zbytek nebo nejednoznačný okrsek dokončit ablací v dalším sezení. 

Úspěšnost a míra komplikací záleží na velikosti nádorového ložiska, blízkosti okolních struktur, celkovém stavu pacienta a dalších aspektech. Obecně lze říci, že u nádorů pod 3 cm, v bezpečné vzdálenosti od okolních struktur, dosáhneme kompletní ablace u téměř 90% ložisek, u větších nebo komplikovanějších nádorů pak úspěšnost přiměřeně klesá. 
Indikace k zákroku podléhá přísnému výběru v rámci multioborových indikačních komisí se zastoupením zkušených specialistů.
Vzhledem k malé invazivitě, přesnosti, rychlosti zákroků a krátké hospitalizaci, se spektrum ošetřitelných ložisek těmito metodami neustále rozšiřuje. 

 


4Edukační materiály

Naše Informační a edukační centrum pro Vás ve spolupráci s odborníky na prevenci, diagnostiku a léčbu zhoubných onemocnění připravuje materiály ke čtení, videa a podcasty, ve kterých se dozvíte podrobné informace o onemocnění a rady pro období léčby zhoubného nádoru.

Co vás může zajímat dál?

Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...