Paliativní péče
Paliativní léčba představuje aktivní péči o pacienta v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění. Jejím primárním cílem je zlepšení kvality života pacienta, zachování jeho důstojnosti a poskytování podpory pro rodinu. Paliativní péče již neovlivňuje chování nádoru, soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje. Jedná se ale o komplexní léčbu, která se kromě zmírnění příznaků zaměřuje i na psychologické, sociální a spirituální aspekty závěru života.
1Jaké jsou principy paliativní péče?
- Snaží se o prodloužení života pro pacienta v přijatelné kvalitě. Umírání ale za každou cenu neoddaluje (ale ani ho neurychluje), vnímá jej jako přirozenou součást života.
- Soustředí se na efektivní léčbu bolesti a dalších tělesných i duševních symptomů.
- Stojí na mezioborové spolupráci řady specialistů (onkolog, chirurg, algeziolog, neurolog, rehabilitační lékař, psycholog).
- Snaží se vytvořit podmínky pro aktivní život, jak nejdéle je to možné a následně podmínky pro důstojné umírání v blízkosti rodiny a blízkých.
- Důsledně respektuje individuální přání a preference pacienta, snaží se zachovat jeho důstojnost. Do péče cíleně zahrnuje i psychologické, sociální a spirituální potřeby člověka.
- Poskytuje podporu i pro příbuzné. Péče o ně nekončí smrtí blízkého. Paliativní péče se snaží pomáhat i v období zármutku a truchlení.
2Nejčastější symptomy, kterým se paliativní péče věnuje
Léčba bolesti →
Bolest představuje jeden z nejčastějších, ale i nejobávanějších příznaků nádorového onemocnění a v různé míře se s ní setkává většina onkologických pacientů, obzvláště v pokročilých stádiích nemoci. Neléčená bolest významně zhoršuje kvalitu života, ve svém důsledku může vést k imobilitě, zhoršení přijmu potravy, depresím nebo sociální izolaci. V MOÚ se klade velký důraz na správné vedení léčby bolesti.
Léčba dušnosti →
Dušnost lze charakterizovat jako subjektivní pocit nedostatku vzduchu. U onkologických pacientů vzniká častěji z chronických příčin: zneprůchodnění dýchacích cest nádorem, výpotek v pohrudniční dutině, mnohočetné plicní metastázy, anémie.
Pokud je to možné, lékař se vždy snaží o ovlivnění původní příčiny potíží (zprůchodnění dýchacích cest, vypuštění výpotku, podání transfuze). Pokud vyvolávající příčinu již ovlivnit nelze, přichází na řadu symptomatická terapie. Ta zahrnuje léky na roztažení průdušek či vykašlávání, kortikoidy, opioidy nebo terapii kyslíkem. Pomoci ale může i úprava polohy, dechové cvičení či větrání.
Nevolnost a zvracení →
Tyto příznaky mohou být pro pacienta velmi vyčerpávající. Vyvolávajících příčin může být celá řada, od neprůchodnosti střev, minerálové nerovnováhy, mozkových metastáz, až po nežádoucí účinky chemoterapie nebo radioterapie, bolesti či úzkost. Jak bylo zmíněno v případě dušnosti, prvotní snahou je ovlivnit příčiny potíží. Symptomaticky lze nevolnost a zvracení ovlivnit tzv. antiemetiky. Neméně důležité jsou ale i režimová opatření, tedy jíst častěji a menší porce, vyhnout se tučným a kořeněním jídlům či výrazným pachům. Pacienti lépe tolerují chlazené a nízkotučné potraviny. Vhodné je jíst v klidu, v sedě a v dobře větrané místnosti. Co se týče oblečení, lepší je zvolit volné a netěsnící.
Výživa u onkologického pacienta →
Umírající člověk většinou nevnímá hlad ani žízeň a příjímání potravy pro něj častobývá velmi náročné či nemožné. Zahájení infuzní léčby v této fázi onemocnění nepřináší žádný benefit, neovlivňuje prognózu pacienta a je často zatěžující.
Deprese a úzkost →
Pro depresi je typický přetrvávající smutek a ztráta zájmu, které jsou často doprovázeny poruchami spánku nebo příjmu potravy, sníženou koncentrací, přetrvávající únavou či sociální izolací. Deprese jsou ale léčitelné i v pokročilých fázích onemocnění. Uplatňují se jak farmakologické, tak psychoterapeutické metody. Z léků se využívají různé typy antidepresiv, léky ovlivňující úzkost či sedativa. Podpůrná psychoterapie a duchovní péče jsou velmi žádoucí, zlepšují účinnost farmakoterapie.
Únava a celková slabost →
Únava a celková slabost se vyskytují u značné části pacientů v pokročilém stádiu onemocnění. Jedná se o výraznou vyčerpanost, která ale neodezní ani po adekvátním odpočinku. Příčinami jsou poruchy příjmu potravy, anémie, léky (opioidy, antidepresiva), chemoterapie, chronické a opakované infekce, deprese, bolesti aj. Snažíme se léčit vyvolávající příčiny, nefarmakologické postupy jsou ale stejně důležité.
Tělesná aktivita (procházky, rozcvičky) má prokázaný příznivý efekt i v pokročilé fázi onemocnění. Aktivitu je ale třeba střídat s odpočinkem a přizpůsobit ji aktuálním možnostem pacienta.
3Jak léčba probíhá?
Obecnou paliativní péči mají poskytovat lékaři všech odborností, kteří se starají o pacienta v pokročilé fázi onemocnění. Péče je směřována na zlepšení kvality života a efektivní léčbu příznaků onemocnění. Podstatná je také dobrá komunikace s pacientem a jeho rodinou.
Jaké jsou nejčastější formy specializované paliativní péče?
Specializovanou paliativní péči poskytuje lékař specialista v oboru paliativní medicína, který velmi úzce spolupracuje se zdravotními sestrami, psychologem, sociálními pracovníky, fyzioterapeutem či pastoračním pracovníkem.
- Ambulance paliativní medicíny poskytuje paliativní péči pacientům pobývajícím doma či v sociálních zařízeních. Nezaměřuje se jenom na terapii bolesti, ale snaží se o komplexní péči o pacienta.
- Oddělení paliativní péče je součástí zdravotnického zařízení. Výhodou pro pacienta je možnost využívat jednak odbornou paliativní péči, a zároveň diagnostické a léčebné možnosti nemocnice. V České republice je takovýchto možností málo.
- Domácí paliativní péče (tzv. mobilní hospic) poskytuje trvale dostupnou specializovanou péči v domácím prostředí pacienta. Probíhá formou návštěv sester a ošetřovatelů, dle potřeby a možností i návštěv lékaře. Výhodou je zapojení rodiny do péče o nemocného.
- Lůžkový hospic (tzv. kamenný hospic) má podobu samostatně stojícího lůžkového zařízení věnující se hlavně pacientům v preterminální a terminální fázi onemocnění. Snaží se vytvořit vlídné prostředí respektující přání a potřeby pacienta a umožňuje zachovat úzkou vazbu pacienta se svými blízkými v závěrečné fázi života, čemuž napomáhá maximální soukromí, volný režim návštěv a dobrá dostupnost zařízení.
4Co je to Dříve vyslovené přání?
Institut dříve vysloveného přání poskytuje pacientovi možnost se do budoucna vyjádřit, co si přeje či nepřeje v situacích, kdy nebude schopen z nějakého důvodu (koma, demence aj.) o sobě rozhodovat či projevit svou vůli. Pacient může specifikovat svůj postoj například k resuscitaci, podpoře dýchání, podávání umělé výživy či dialýze. Dříve vyslovené přání musí být pro zdravotnické zařízení dostupné v písemné formě. Je důležité věnovat velkou pozornost přesné formulaci dokumentu.
5Edukační materiály
Naše Informační a edukační centrum pro Vás ve spolupráci s odborníky připravuje materiály ke čtení, videa a podcasty, ve kterých se dozvíte podrobné informace o onemocnění a rady pro období života se zhoubným nádorem.
Bezplatná nádorová telefonní linka
Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin
(+420)800 222 322