Ošetřovatelská péče
Ošetřovatelská péče se zaměřuje na péči a fungování pacienta s porty a vývody, léčbu ran a bolesti. Soustředí se také na paliativní péči, která pacientovi pomáhá zvládat období v době, kdy už není možné léčbou ovlivnit chování nádoru.
1Ošetřovatelská péče v MOÚ
V MOÚ poskytujeme kvalitní ošetřovatelskou péči, která je orientována nejen na pacienta, ale i na jeho blízké. Naši nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou členy multidisciplinárních týmů, které jsou zaměřeny na jednotlivé oblasti péče o naše pacienty, jako je například prevence proleženin, péče o nehojící se rány, ošetřování pooperačních ran, péče o pacienty se stomií a cévními vstupy. Naší prioritou je respektování lidské důstojnosti, zajištění soukromí a bezpečí pacienta.
2Kdo se podílí na ošetřovatelské péči?
Profese
- všeobecné sestry
- sestry se specializací
- praktické sestry
- všeobecné sanitářky
- rehabilitační pracovníci - fyzioterapeuti, ergoterapeuto
- zdravotně sociální pracovnice
- nutriční terapeutky
- zdravotní laboranti
- radiologičtí asistenti
- farmaceutičtí asistenti
Multidisciplinární týmy
- Tým pro prevenci dekubitů a ošetřování nehojících se ran
- Tým péče o stomiky
- Tým pro sledování bolesti
- Nutriční tým
- Tým pro prevenci a sledování pádů
- Tým péče o cévní vstupy
- Tým pro tvorbu a rozvoj ošetřovatelských standardů
- Tým péče o močové vývody
- Edukační tým
3Hojení ran
Kůže je největší a zároveň nejviditelnější orgán těla a na kůži velmi často dopadají i nežádoucí účinky onkologické léčby. Ránu může však způsobit nejenom léčba, ale i nádor, který prorůstá do tkání nebo metastazuje. V Masarykově onkologickém ústavu v Brně jsme si vědomi, že onkologické rány mohou onkologickou léčbu i kvalitu života onkologických pacientů velmi zkomplikovat, proto u nás působí profesionální ošetřovatelský tým, který problematiku prevence vzniku a hojení onkologických ran řeší a pomáhá tak našim pacientům k lepší kvalitě života během léčby.
Mezioborový Tým pro ošetřování nehojících se ran a dekubitů se zaměřuje na zavádění a rozvoj nových trendů v oblasti péče o nehojící se rány do praxe, na předcházení vzniku nehojících se ran, ošetřování chronických ran a správné využívání dostupných antidekubitních matrací a polohovacích pomůcek pro ležící pacienty.
Jaké druhy ran mohou během onkologické léčby vzniknout, jak je léčit a jak jim předcházet?
Poradiační dermatitida →
Při léčbě zhoubných nádorů radioterapií (ozařováním) patří k nejčastějším časným nežádoucím účinkům změny na kůži. Jedná se o celé spektrum kožních změn, od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání. Kůže je v závislosti na ozařované oblasti a použité technice ozáření více či méně citlivá, proto se o ni starejte dle níže uvedených doporučení:
- Oblékejte se do volného a vzdušného oblečení, nejlépe bavlněného nebo speciálního pro ozařovanou pokožku.
- Nepoužívejte na ozařovanou pokožku deodoranty, parfémy ani kosmetiku.
- Vyvarujte se působení přímých slunečních a tepelných paprsků (solaria, horského slunce a sauny) na ozařovanou pokožku.
- Asi jeden rok po ukončení ozařování chraňte ozářenou pokožku, obzvláště při pobytu u moře nebo na horách.
- Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast.
Doporučení pro hygienu během léčby:
- Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření.
- Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
- Nevytírejte kůži do sucha, ale lehce ji osušujte ručníkem.
- Nepoužívejte mýdlo na ozařované oblasti.
- Buďte opatrní na značky, které byly nakresleny na Vaši kůži. Vymezují polohu při ozařování a ozařovanou oblast.
- Ozařovanou kůži zjemňujte vyživujícím krémem, vitaminovou mastí či dětským olejem i delší dobu (více měsíců) po ukončení léčby zářením, kdy se mohou vytvořit chronické změny kůže a podkoží - kůže je sušší, tmavší, zranitelnější a podkoží na pohmat tužší.
Pooperační rána →
Základní metodou léčby je u většiny diagnóz operace, hojení pooperačních ran však může být komplikováno. Druh a intenzita komplikací hojení pooperační rány závisí především na typu operace, účincích onkologické léčby a dalších přidružených onemocnění pacienta. Náš zdravotnický personál Vám poradí, jak se o ránu starat i po propuštění z nemocnice, tak abyste se vzniku nehojící se rány vyhnuli a pooperační rána se zahojila rychle a bez rizika komplikací. Na kontrolách po operaci bude vaše pooperační rána sledována.
Co může komplikovat pooperační ránu?
- hematom v ráně
- sérom
- absces
- ranná dehiscence (spontánní rozpad rány)
- mechanické rozvolnění v místě rány
- kýla
- píštěl
- hypertrofická jizva nebo keloidy
Jak napomoci správnému hojení pooperační rány?
- nekuřte tři měsíce před operací,
- dodržujte všechna doporučení, která Vám dal lékař v přípravě na operaci.
Dekubity (proleženiny) →
Dekubity jsou různě rozsáhlé rány, vznikající především u dlouhodobě ležících pacientů, vyvolané lokálním tlakem na kůži. Vznikají většinou v místech s malou vrstvou tukové nebo svalové tkáně. I pro současnou moderní medicínu jsou proleženiny vážným problémem, protože se špatně hojí a mohou být bránou vstupu infekce do těla.
Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována včasná prevence.
V MOÚ pracuje mezioborový Tým pro ošetřování nehojících se ran a dekubitů, který se zaměřuje na rozvoj nových trendů v oblasti péče o dekubity do praxe, předcházení vzniku dekubitů a správné využívání dostupných antidekubitních matrací a polohovacích pomůcek pro ležící pacienty.
Pro prevenci vzniku dekubitů platí tyto zásady
- polohování (zkracování doby působení tlaku, aby nepřekročil prahovou hodnotu)
- hygiena kůže, ochrana pokožky
- výživa a pitný režim
- rehabilitace, polohovací lůžko a jeho vybavení
- antidekubitní matrace, polohovací pomůcky
Poškození kůže při extravazaci a paravazaci cytostatik →
Během chemoterapie, ale i moderní cílené léčby nebo imunoterapie, může dojít k lokálnímu poškození kůže při nitrožilní aplikaci léčiva, kdy dojde k úniku léčiva mimo cévní systém do okolních tkání. Onkologové však mají přesné postupy, které zajistí, aby k takovému úniku nedocházelo a pokud se tak stane, aby byla extravazace rychle a bezpečně řešena.
Co můžete udělat Vy, pokud je podezření na extravazaci?
- Dodržujte pokyny lékaře a sestry.
- Používejte obklady, nejlépe se hodí gelový sáček, který lze zakoupit v ústavní lékárně MOÚ.
- Před přiložením na postižené místo zabalte sáček do vhodné textilie (ručník, plena, šátek apod.)
- Teplo i chlad musí být aplikovány formou suchého obkladu, tzn. gelový sáček nejdříve osušit, pak zabalit do bavlněné nebo lněné látky event. papírové utěrky – nepřikládat přímo na pokožku.
- Zda zvolit lokálně suchý chlad nebo suché teplo se dozvíte od personálu, záleží totiž na druhu léčby a tedy uniklého léčiva.
- Chladivý obklad vytvoříte vložením gelového sáčku do chladničky nebo do mrazničky po dobu asi 30 minut. Obklad přikládejte 4x denně na 15 minut po dobu 3 dnů.
- Teplý obklad získáte ohřevem gelového sáčku v dostatečném množství vody dle velikosti polštářku (1–3 litry, max. + 60 st. C, cca 5 minut).
- Obklad přikládejte 4x denně na 15 minut po dobu 3 dnů.
- Končetinu nenamáhejte, šetřete a mějte ve zvýšené poloze.
- V případě komplikací volejte.
Rozpad nádoru →
Rána může také vzniknout tzv. exulcerací tkáně, tedy rozpadem nádoru nebo metastázou. Ošetření a léčba takových ran patří do rukou odborníků a řešeny mohou být spoluprací onkologů, zdravotnických odborníků a specialistů na hojení ran.
Mukozitida →
Mukozitida je poškození sliznice a podslizniční tkáně, tedy nejedná se o ránu na kůži, ale na sliznici. Může vzniknout v souvislosti s chemoterapií nebo radioterapií. Pokud máte sliznice úst citlivé, zarudlé nebo dokonce pokryté defekty, svěřte se ošetřujícímu personálu a onkologovi. Hojení sliznic má svá specifika a odborníci Vám pomohou riziko a problémy s postižením dutiny ústní snížit.
Co můžete udělat jako prevenci vzniku mukozitidy?
- Před chemoterapií a radioterapií navštivte svého zubního lékaře.
- Přizpůsobte stravu, tak aby nebyla sliznice úst drážděna, vynechte příliš ostré, kyselé, slané, tvrdé nebo horké.
- Pečujte o chrup a hygienu úst.
- Chlaďte dutinu ústní vodou, ledem nebo zmrzlinou.
- Poraďte se s lékařem a sestrou jaké jsou možnosti mírnění bolesti, kterou mukozitida způsobuje.
Zhoršení chronických ran, které s onkologickou diagnózou nesouvisí →
V důsledku onkologické léčby se mohou zhoršit i chronické rány, které jste měli již před diagnózu zhoubného nádoru, jako jsou bércové vředy, diabetické rány, ischemické defekty a další. I v tomto případě se obraťte na specialisty z Týmu pro ošetřování nehojících se ran a dekubitů.
Navštivte Onkokosmetickou poradnu MOÚ
V červnu 2021 jsme v Masarykově onkologickém ústavu ve spolupráci s projektem "Nebýt na to sama" otevřeli Onkokosmetickou poradnu, která pomáhá našim pacientkám s péčí o kůži zasaženou ozařováním, chemoterapií, imunoterapií nebo hormonální léčbou.
735 137 870
Út a St 16–18 h, Švejdův pavilon, 2. patro, Kožní ambulance
„Stop dekubitům“
Každoročně se na podzim účastníme světového dne s názvem „Stop dekubitům“, který pořádá Evropský poradní panel pro otázky proleženin (EPUAP).
Informace o prevenci a ošetřování onkologických ran a pooperačních ran najdete také na portálu Zahojime.cz.
Zahojíme.cz
web o nehojících se ranách
4Stomie
Stomie, z latinského stoma = ústí, je umělé vyústění orgánu na povrch těla. Nejčastěji se jedná o umělé vyvedení trávicí nebo močové soustavy. Vyvedení orgánu může být dočasné, nebo i trvalé. Dočasná stomie pomáhá překlenout období v léčbě, kdy je třeba odlehčit dané soustavě, aby se pacient rychleji uzdravil, například po operaci. Při závažných stavech pak může být stomie trvalá. Naše sestry Vás naučí, jak se o stomii starat a zodpoví všechny Vaše otázky. Edukace probíhá na Klinice operační onkologie anebo po domluvě na všech odděleních MOÚ. Stomasestra (sestra – specialistka v péči o stomie) je ochotná komplexně vám poradit, pomoci a ukázat, jak být soběstačná/ý i se stomií nebo dlouhodobou drenáží v každodenním životě.
Kolostomie - umělé vyústění tlustého střeva →
Kolostomie je vyústění tlustého střeva (latinsky kolon = tračník) na přední stranu břišní, kde je stolice odváděna do zvláštních kolostomických sáčků. Trvalá kolostomie je nutná vždy, pokud byl při operaci konečníku (rekta) odstraněn i svěrač (sval, který uzavírá konečník, aby nemohla odcházet stolice), v jiných případech může být jen dočasná.
Co Vám nabídne stomická sestra?
- podporu a pomoc v přijetí života se stomií, vyrovnávání se s pocity strachu, úzkosti, bezmoci, sdílení vašich starostí a nejistot,
- informace o ošetřovatelské péči související se založením a ošetřováním stomie - před operací, po operaci v nemocnici i doma,
- praktický nácvik postupů pro udržování a zvyšování soběstačnosti v oblasti péče o stomii,
- informace o hygienické péči a vhodných hygienických a kosmetických přípravcích,
- rady, jak vhodně ošetřovat kůži okolo stomie a jak zabránit jejímu podráždění, rady, jak vhodně léčit podrážděnou a bolestivou kůži
v okolí stomie, - informace o možných komplikacích stomie a jejich řešení (krvácení, vtažení, zúžení, vyhřeznutí),
- rady, jak se zachovat při poruchách vyprazdňování stomie (zácpa, průjem, bolesti nebo krvácení při defekaci),
- informace o irigaci – výplachové metodě, kterou může kolostomik ovládat vyprazdňování
- doporučení, jak se máte stravovat po operaci střeva, po založení stomie, které potraviny jsou vhodné, které jsou vhodné v omezeném množství a které jsou nevhodné,
- obecné rady a tipy na cvičení a pohyb pro zlepšení fyzické kondice po založení stomie,
- obecná doporučení, jak se oblékat se stomií, jaké používat vhodné prádlo,
- informace o všech typech stomických pomůcek, doplňkovém stomickém sortimentu,
- informace o firmách, které dovážejí stomické pomůcky, o zdravotnických potřebách a o limitu pomůcek včetně toho, kdo vám pomůcky předepíše,
- rady, jak správně ukládat stomické pomůcky,
- informace, jak si prakticky vybavit koupelnu,
- informace o sdruženích a klubech stomiků v ČR.
Ileostomie - umělé vyústění tenkého střeva →
Ileostomie je vyústění tenkého střeva (ilea), provádí se při totální kolektomii (vynětí celého tlustého střeva). Otvor bývá umístěn v pravém podbřišku.
Nefrostomie - umělé vyústění ledviny →
Nefrostomie je zavedení drénu do ledvinné pánvičky, který zajišťuje odtok moči z ledviny. Moč je odváděna do sběrného sáčku.
Jak se o nefrostomii starat?
- Denně sledujte barvu moči v sáčku,
- první měsíc po zavedení drénu 2x týdně proplachujte 5 ml aqua pro injectione, druhý a třetí měsíc po zavedení drénu 3 x týdně 5 ml aqua pro injectione, eventuelně dle doporučení lékaře.
Jak postupovat při převazu a proplachu?
- Umyjte si ruce mýdlem.
- Do stříkačky si natáhněte 5 ml roztoku aqua pro injectione.
- Odstraňte krytí z okolí nefrotomie, zkontrolujte okolí zavedení pomocí zrcátka.
- Očistěte okolí drénu sterilním tampónem s dezinfekcí a poté osušte okolí drénu suchým tamponem.
- Rozpojte nefrostomii od sběrného sáčku, nikdy nefrostomii nezalamujte.
- Potřete nebo ostříkejte ústí drénu dezinfekcí a poté napojte na drén stříkačku a aplikujte 5 ml roztoku aqua pro injectione a poté odsajte obsah zpět do stříkačky, aplikace by měla být volná.
- Odpojte stříkačku a napojte nefrostomický drén na sáček.
- Nefrostomický drén by měl moč volně odvádět.
- Okolí drénu překryjte sterilním krytím (Curapor – výměna 1x za 3 dny).
- Řádně fixujte drén ke kůži, hrozí zalomení, povytažení či vytažení.
- Sběrný sáček mějte v úrovni pod pasem, aby moč mohla odtékat.
- Močový sáček vyměňte vždy 1x za 3 dny nebo dle potřeby.
Jaké mohou nastat komplikace?
- Povolení fixačního silonu stažením jeho krycí manžety (u nefrostomie zelené barvy se nesmí rozmotat černý, silon, který je krytý průhlednou gumovou manžetou), krvácení z drénu, neprůchodnost drénu, bolesti v zádech, teplota, povytažení drénu, obtékání drénu močí, vypadení drénu, zalomení drénu v místě fixace, infekce.
- Nastane-li nějaká z uvedených komplikací, je třeba vždy vyhledat lékařskou pomoc. Kontaktujte svého odborného lékaře - urologa, ke kterému chodíte na pravidelné kontroly.
Urostomie - umělé vyústění močových cest →
Urostomie je vyústění močových cest na břišní stěnu.
Co Vám nabídne stomická sestra?
- podporu a pomoc v přijetí života se stomií, vyrovnávání se s pocity strachu, úzkosti, bezmoci, sdílení vašich starostí a nejistot,
- informace o ošetřovatelské péči související se založením a ošetřováním stomie - před operací, po operaci v nemocnici i doma,
- praktický nácvik postupů pro udržování a zvyšování soběstačnosti v oblasti péče o stomii,
- informace o hygienické péči a vhodných hygienických a kosmetických přípravcích,
- rady, jak vhodně ošetřovat kůži okolo stomie a jak zabránit jejímu podráždění, rady, jak vhodně léčit podrážděnou a bolestivou kůži
v okolí stomie, - informace o možných komplikacích stomie a jejich řešení (krvácení, vtažení, zúžení, vyhřeznutí),
- rady, jak se zachovat při poruchách vyprazdňování stomie (zácpa, průjem, bolesti nebo krvácení při defekaci),
- informace o irigaci – výplachové metodě, kterou může kolostomik ovládat vyprazdňování
- doporučení, jak se máte stravovat po operaci střeva, po založení stomie, které potraviny jsou vhodné, které jsou vhodné v omezeném množství a které jsou nevhodné,
- obecné rady a tipy na cvičení a pohyb pro zlepšení fyzické kondice po založení stomie,
- obecná doporučení, jak se oblékat se stomií, jaké používat vhodné prádlo,
- informace o všech typech stomických pomůcek, doplňkovém stomickém sortimentu,
- informace o firmách, které dovážejí stomické pomůcky, o zdravotnických potřebách a o limitu pomůcek včetně toho, kdo vám pomůcky předepíše,
- rady, jak správně ukládat stomické pomůcky,
- informace, jak si prakticky vybavit koupelnu,
- informace o sdruženích a klubech stomiků v ČR.
Tracheostomie - umělé vyústění průdušnice →
Tracheostomie je chirurgický výkon nebo stav po chirurgickém výkonu, kdy je průdušnice uměle vyústěna na kůži povrchu těla. Cílem je zajistit průchodnost dýchacích cest a umožnit ventilaci (spontánní nebo pomocí přístroje).
Jak pečovat o tracheostomii?
Pro výměnu tracheostomické kanyly budete potřebovat:
- tracheostomická kanyla (plastická nebo kovová),
- tkanice nebo fixační tracheostomická páska,
- podložka, čtverec mulu pod kanylu,
- krycí čtverec na tracheostomii nebo zvlhčovací nos,
- čisticí roztok,
- filtr (tzv. nos),
- lubrikant nebo olej (zakoupit v lékárně),
- nůžky,
- zrcadlo,
- buničina,
- čisticí kartáček,
- vatové tyčinky.
Jak postupovat při výměně?
- Připravte si pomůcky na dosah, umyjte si ruce (můžete použít i dezinfekci na ruce).
- Sedněte si nebo stoupněte si před zrcadlo.
- Proveďte jemný záklon hlavy.
- Přestřihněte tkanici zajišťující kanylu či sejměte krční pásku.
- Zadržte dech a jemně vyjměte kanylu ze stomatu.
- Očistěte a ošetřete stoma.
- Novou kanylu opatřete zavaděčem a konec potřete olejem nebo lubrikantem.
- Při hlubokém nádechu a mírném záklonu hlavy vložte kanylu do stomatu pod uhlem 45 stupňů.
- Odstraňte zavaděč.
- Kanylu uvažte na krku na dva uzly, tak aby těsnila, ale nesmí tlačit (mezi tkaničkou a krk by měl vejít prst), ale nesmí se ani hýbat.
- Přiložte mulový čtverec a igelitovou podložku.
- Vložte do kanyly kovovou vložku a zajistěte zámkem.
- Přiložte vlhkou mulovou zástěrku ke zvlhčení vdechovaného vzduchu nebo dýchací filtr.
- Při venkovních teplotách pod bodem mrazu zástěrku nezvlhčujte.
5Cévní vstupy a porty
Cévní či žilní vstupy jsou důležité a vlastně nezbytné ve většině medicínských oborů, používají se na jednotkách intenzivní péče, na standardních oddělení v nemocnicích, a LDN, ale také pro ambulantní nemocné pro aplikaci chemoterapie, domácí parenterální výživy a léčbu bolesti. Cévní vstupy umožňují řadu zásadních léčebných opatření, ale i diagnostických výkonů. Velmi důlažitá je dostatečná péče o cévní vstupy a porty, a to především z toho důvodu, aby nedošlo k zanesení infekce.
Žilní vstupy dělíme na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Do krátkodobých řadíme periferní kanylu a centrální žilní katétr, mezi střednědobé PICC a do dlouhodobých řadíme port.
Periferní kanyla →
Flexila je plastová kanyla, pomocí níž je možné podávat infuzní léčbu, transfuze, chemoterapii, aplikovat antibiotika a další léky. Optimální délka použití kanyly je 5 dnů. V případě delší potřeby používání bude zavedena nová kanyla.
Jak je kanyla kryta?
Kanyla je kryta nejčastěji neprůhledným krytím, pro plánované použití delší než tři dny je kanyla kryta průhledným omyvatelným krytím. Neprůhledné krytí je vyměňováno po 3 dnech, průhledné krytí, pokud dobře drží, může zůstat na flexile až 5 dní. Datum a čas výměny je vždy na krytí vyznačen. Krytí flexily je často ještě zajištěno pružnou síťkou – Prubanem.
Na co si dát pozor?
Končetinou, do které je kanyla zavedena, můžete opatrně pohybovat, ale chraňte kanylu před nárazem, promáčením a zabraňte jejímu vytržení. Nejčastějším důvodem předčasného ukončení kanylace je neprůchodnost kanyly, prosakování léku do okolí vpichu kanyly (nebezpečné zejména při podávání chemoterapie) nebo známky zánětu v blízkém okolí zavedení kanyly. Neprůchodnosti kanyly předcházíme proplachy, které provádí sestra (před zahájením aplikace do kanyly a vždy po ukončení aplikace do kanyly) fyziologickým roztokem.
Kdy vyžádat pomoc?
Zdravotní sestru nebo pověřený personál volejte, zjistíte-li nedostatečné krytí kanyly (odlepené krytí), pocítíte tlak, bolest, pálení při podávání léčby kanylou, zjistíte obtékání kanyly, uvidíte zarudnutí pokožky nebo otok končetiny v okolí místa zavedení kanyly.
CŽK (Centrální žilní katétr) →
Jedná se o dlouhodobý žilní vstup zavedený do centrálního žilního řečiště (hlavní žíly vedoucí k srdci) za účelem nekomplikovaného podání léčivých přípravků. Pro vstup do žilního systému se použije prostor pod kliční kostí, na krku nebo v třísle. Někdy lze využít i vstup z horní končetiny.
Kdy se Centrální žilní katétr zavádí?
V případě potřeby zajištění spolehlivého a bezpečného žilního vstupu na delší dobu, pro déle trvající infuzní léčbu, pro podávání parenterální výživy, po velkých operačních výkonech, pro aplikaci chemoterapie. Centrální žilní přístup představuje pro pacienta komfort a jeho včasné zavedení ušetří periferní žilní systém. Pomocí centrálního žilního katétru je možné pacientovi odebírat vzorky krve na vyšetření, aplikovat léčiva, podávat krevní deriváty.
Jak se o Centrální žilní katétr starat?
Katétr musí být ošetřován podle předem stanoveného písemného protokolu, tzv. standardu ošetřovatelské péče, který odpovídá konkrétnímu typu žilního katétru. Převazy a manipulace musí být prováděny přísně asepticky. Převazy vstupu provádí sestra nejdéle po 72 hodinách a dále vždy při znečištění, zvlhnutí, prosakování krve nebo uvolnění.
PICC (Periferně inzerovaný centrální katétr) →
Speciální dlouhodobý žilní katétr, zavedený vpichem do paže, který je soukán po vodiči až do horní duté žíly. Zavedení katétru se provádí na zákrokovém sále. Před zavedením katétru můžete jíst a je vhodné dostatečně pít. Kuřáci se musí před výkonem asi 3 hodiny zdržet kouření. Po zavedení PICC katétru bude provedeno kontrolní rentgenové vyšetření, aby byla ověřena správná poloha katétru. Katétr může zůstat dlouhodobě zaveden a používán až 12 měsíců.
Kdy se PICC využívá?
Nejčastějšími důvody pro zavedení PICC katétru jsou potřeba centrálního katétru pro aplikaci chemoterapie či nedostatečný žilní přístup.
Jak se o PICC starat?
Převaz mohou provádět vyškolené sestry nebo někdo z osob blízkých pacientovi, kterého sestry naučí, jak postupovat. Základním předpokladem je důkladné umytí rukou (hygiena
rukou) osoby, která bude převaz provádět před a také po provedení převazu. Převazový materiál pro domácí ošetření obdržíte v lékárně.
Jaké mohou nastat nežádoucí účinky?
Zčervenání, prosakování nebo otok okolí výstupu katétru z kůže, bolest nebo otok paže (ramene, krku), posun katétru ven z těla (případně dovnitř
a ven), teploty, třesavka, zimnice, mokvání nebo hnis v okolí výstupu katétru. Vě většině případů se jedná p známky infekce a je třeba kontaktovat ošetřujícího lékaře nebo odpovídající personál.
Jak se udržuje průchodnost katétru?
Po každé aplikaci léčiv, kontrastní látky nebo odběru krve je nutné PICC proplachovat. PICC je nutné proplachovat minimálně 1x týdně, i když není používán k podání léčiv. Proplach provádíme stylem start–stop (aplikujeme 2 ml
a 1–2 vteřiny zastavíme aplikaci) do celkového aplikovaného objemu proplachu 10–20 ml fyziologického roztoku. Chraňte katétr před ucpáním pravidelnými proplachy. Zdravotní sestry Vás naučí provádět proplachy i v domácím
prostředí.
Jak chránit katétr při sprchování v domácí péči?
Celou paži obalíme transparentní domácí plastovou průhlednou potravinářskou fólií a zabráníme tak promáčení převazu při sprchování.
Port →
Port je speciální katétr tvořený aplikační komůrkou a vlastním katétrem, vedoucím do velké cévy. Portová komůrka je uložena pod kůží a je do ní podle potřeby zavedena speciální tzv. Huberova jehla. Ta je tvarována tak, aby při zavedení nepoškodila membránu portové komůrky.
Kdy se port využívá?
- V případě, že nemáte dostatečně kvalitní cévy pro aplikaci léčby,
- pokud lékař plánuje kontinuální chemoterapii nebo dlouhodobou léčbu bolesti,
- pokud potřebujete dlouhodobě opakovaný žilní přístup.
Navrhované zavedení portu schvaluje Portová komise MOÚ.
Co je možné portem aplikovat?
Chemoterapii a cílenou léčbu, infuzi, transfuzi (převod krve), analgetika (léky proti bolesti), antibiotika, antivirotika, výživu. Portem, který je na průkazu označen jako angiodynamický, může být vysokou rychlostí aplikována kontrastní látka před vyšetřením
CT (computerová tomografie).
Jak pečovat o zavedený port?
Po zavedení portu budete na kůži pozorovat jednu větší
a jednu menší ránu. Obvykle se tyto malé ranky rychle a dobře zhojí. Jedna ranka se nachází blízko komůrky portu a sloužila k jejímu uložení. Komůrka bude hmatná a někdy bývá její obrys i dobře viditelný pod kůží. Druhá ranka vznikla zakládáním vlastního katétru. V případě, že stehy nejsou vstřebatelné, budou z obou ran odstraněny podle průběhu hojení 10. až 14. den po zavedení portu. Důležitou součástí péče o port je také proplach, kterým se ověřuje průchodnost systému a jeho správná funkce. Jestliže dostáváte léčbu v intervalu kratším než 4 týdny, bude vám port propláchnut vždy po ukončení aplikace léků portem. Je-li interval delší, nebo je již pravidelná léčba ukončena, dohodnete si pravidelné proplachy portu za 4 – 6 týdnů při ambulantních kontrolách.
Dojde-li k ucpání systému, není možné jej nadále používat. Předcházet tomuto riziku je možné pravidelnými kontrolními proplachy.
Jaké mohou nastat komplikace?
Největším rizikem pro pacienta je infekční komplikace projevující se již krátce po proplachu portu nebo po aplikaci portu, a to teplotou a třesavkou. Tento stav neprodleně hlaste ošetřujícímu lékaři nebo sestře. Pověřený personál kontaktujte také v případě odlepení, promáčení, prosáknutí krytí zavedené jehly, dojde-li ke změně polohy portu pod pokožkou, pocítíte-li bolest, štípaní, pálení, tlak při aplikaci do portu, v průběhu aplikace zjistíte, že kolem jehly dochází k obtékání, je-li zarudlá pokožka v okolí zavedené jehly, nebo vznikne citlivost – otok v průběhu katétru pod pokožkou, dávkovací pumpa signalizuje ukončení dávkování, pocítíte brnění paže na straně zavedeného portu, objeví-li bolestivost v krku (rameni) na straně zavedeného portu.
6Pády
Pády jsou u onkologických pacientů rizikovým faktorem. Může k nim vést celkový stav pacienta, podávaná léčba, vyšší věk, snížená pohyblivost apod. Pádu se v mnoha případech nedá zabránit. Lze však snížit riziko vzniku úrazu v souvislosti s pádem dodržováním preventivních opatření.
Prevence pádu při hospitalizaci →
Riziko pádu je u hospitalizovaných léčených pacientů běžným průvodním faktorem. V MOÚ jsou proto zavedena opatření, díky kterým nemusíte mít zbytečné obavy. V případě, že máte s pády osobní zkušenosti či k nim máte sklony, stačí o tom informovat náš personál. Následně Vám bude u lůžka umístěno červené kolečko, díky kterému bude personál vědět, že se nacházíte v riziku pádu. Vždy se přesvědčte, že máte na dosah zvonek, a že jej v případě potřeby umíte použít. Budete-li mít na lůžku umístěnou cedulku „Nevstávejte, použijte zvonek“, vždy před opuštěním lůžka přivolejte ošetřující personál.
Nikdy neváhejte požádat ošetřovatelský personál o pomoc či doprovod při chůzi. V některých případech, pokud to Váš stav vyžaduje, se bez doprovodu (v zájmu Vaší bezpečnosti) nepohybujte mimo lůžko vůbec.
Dodržujte následující zásady:
- Pokud vstáváte z lůžka, nejprve se posaďte s nohama spuštěnýma k zemi, pomalu napočítejte do deseti a za použití opory vstaňte.
- Používejte vhodnou obuv (pevná pata).
- Používejte madla, zábradlí.
- Rozmístěte zařízení v pokoji a pomůcky tak, aby nebyly překážkou v chůzi (pokud to Váš stav dovoluje. V opačném případě se o bezpečnost pokoje postará ošetřující personál).
- Dávejte pozor na kluzkou podlahu (vytírání, vylitá tekutina).
Pády v domácím prostředí →
U onkologických pacientů bývá velkým nebezpečím pád v domácím prostředí. V řadě případů je možné se mu preventivními vyhnout. Stejně jako při hospitalizaci je i v domácím prostředí vhodné dodržovat několik zásad prevence pádu.
- Pokud vstáváte z lůžka, nejprve se posaďte s nohama spuštěnýma k zemi, pomalu napočítejte do deseti a za použití opory vstaňte.
- Používejte vhodnou obuv (pevná pata).
- Používejte madla, zábradlí.
- Rozmístěte zařízení v pokoji a pomůcky tak, aby nebyly překážkou v chůzi.
- Dávejte pozor na kluzkou podlahu (vytírání, vylitá tekutina).
Stane-li se, že i přes dodržování preventivní opatření k pádu dojde, nelekejte. Ze všeho nejdůležitější je zachovat klid. Postupujte následovně:
- Zhodnoťte svůj stav.
- Zjistěte, zda můžete vstát.
- Pokud můžete vstát, lezením se přibližte k nejbližšímu nábytku, o který se zapřete a následně se pomalu a bezpečně postavíte
- Pokud vstát nemůžete, musíte sehnat pomoc. Zkuste křičet, lezením se přisunout k mobilnímu telefonu a zavolat pomoc, případně se lezením posunout k hlavním dveřím a volat pokusit se zavolat sousedy.
7Léčba bolesti
Bolest představuje jeden z nejčastějších, ale i nejobávanějších příznaků nádorového onemocnění a v různé míře se s ní setkává většina onkologických pacientů, obzvláště v pokročilých stádiích nemoci. Neléčená bolest významně zhoršuje kvalitu života, ve svém důsledku může vést k imobilitě, zhoršení přijmu potravy, depresím nebo sociální izolaci. V MOÚ se klade velký důraz na správné vedení léčby bolesti.
8Paliativní péče
Paliativní léčba představuje aktivní péči o pacienta v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění. Jejím primárním cílem je zlepšení kvality života pacienta, zachování jeho důstojnosti a poskytování podpory pro rodinu. Paliativní léčba již neovlivňuje chování nádoru, soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje. Jedná se však o komplexní léčbu, která se kromě zmírnění příznaků zaměřuje i na psychologické, sociální a spirituální aspekty.
Bezplatná nádorová telefonní linka
Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin
(+420)800 222 322